Mayerova továrna nedostane požadovanou dotaci 371,3 mil. Kč

Nyní tedy nastává otázka: Jak dále? Dojde k radniční sebereflexi a začnou se radní města Dvora Králové nad Labem, potažmo všichni zastupitelé, chovat odpovědně ke svým spoluobčanům a budoucnosti města? 

Anebo budeme jako seriál v budoucnu stále rozkrývat a ptát se na dvorské kauzičky, okatě nešikovná rozhodnutí a podezřelé náhodičky pořád kolem opakující se skupiny koaličních zastupitelů? Či sledovat klientelismus v ryzí podobě?

Proč má být město Dvůr Králové nad Labem pod vedením zastupitelů ANO už třetí volební období v řadě takovým otloukánkem, které nemá na financování sebe sama, ale na to, aby dělalo předvídatelně rizikové nevýhodné rozhodnutí, je stále peněz dost?

Kolik peněz v těchto nelichotivých výsledcích vedení města musí ještě neúčelně skončit mimo potřeby obyvatel města, aby si pan starosta Jarolím a jeho „investiční guru“ místostarosta Helbich uvědomili, že minimálně část občanů Dvora Králové nad Labem nechce být rukojmími jejich podezřelé a bezvizijní politiky a že jen prostě chceme, aby zavládl zdravý rozum, cíle a vize v další budoucnosti města? Nechceme platit hokusy pokusy z peněz nás všech, abychom ukojili neoprávněně velké ego členů koalice a abychom jim dali peníze do nesmyslů a projektů, aby si vyzkoušeli, jaké je to šlápnout vedle či si vybudovat pomník bez užitku. 

Plán investičních akcí do roku 2028 dodaný místostarostou Helbichem v srpnu 2023, jen ukázal odfláknutý přístup a bezradnost. Současné „inventurní“ vedení, kde se předhání, kolikáté funkční období už jsou součástí zastupitelstva, je symbolem zmaru, úpadku a ztrácející se budoucnosti našeho města. Mohli během posledních 9 let vládnutí v řadě už něco předvést, místo toho město posunuli o pár kroků vzad. 

Projekt Mayerovy továrny byl a je úplně ukázkovým příkladem, jak si přidělat problémy a nevěnovat svoji energii a finance oblastem, které by dávaly konkrétní výsledky a sanovaly přání a potřeby obyvatel. Je to akce, která se z původně plánovaných garáží za 50 milionů Kč rozrostla přes architektonickou soutěž navozující vysokou míru profesionality a transparentnosti se stropem 280 mil Kč až na projekt za miliardu a snad tím děsivým počtem nul v celé částce nakonec na redukci pouze na jednu část – nazvanou 1.etapu. Výsledkem je fakt, že revitalizací staré Mayerovy továrny, která byla v projekční fázi odhadována na 650 mil Kč, tak by se vlastně vystavěl vedle staré budovy nový objekt a starý se nechal dále chátrat a čekat na někdy potom – tedy budoucí 2. etapu. Panečku! - tomu říkám výsledek – za mnohonásobek původně uvažované částky udělat „zlomeček“ původně požadovaného, vše v kulisách vedlejší ruiny. Pardon - údajně historicky cenného objektu Mayerovy továrny s ekologicko-statickými existenčními problémy. Bravo – tak tento způsob uvažování byl v kontextu sídel ČR jedinečný, ale takovým tím nechtěným způsobem. Netřeba zabíhat do detailů, které jsou občas velmi pikantní a které vás zavádí za hranu zdravého rozumu a přístupu. 

Výsledkem měla být pestrá sebevědomá směsice nápadů přívrženců stavby - vyjmenovávat je nebudu, jelikož výsledek působil velice dětinsky a naivně a podobal se, s přihlédnutím na reálné provozně-ekonomické předpoklady, přání žáků na 1. stupni základní školy, kteří vyjmenovávali, co by všechno chtěli, kdyby jim zlatá rybka dala 3 přání. Celé to zakončil jistý pan Špaček analýzou, kterou město zaplatilo zase z našich společných peněz částkou blížící se 740.000 Kč a která nám přitakala, jak jsme to vlastně krásně vymysleli a jak to vlastně celé bude skvěle fungovat a jak jsme šikovní a pokrokoví. Pochvaly se poslouchají skvěle a hrudě se v tento moment dmuly pýchou. Bohužel si to asi někteří zadavatelé ani nepřečetli nebo při tom mysleli na něco jiného, protože by je ihned zaujaly nesmysly. 

Osobně se domnívám, že tento projekt rozdělil dlouhodobé vedení města na část všehoschopných a část odevzdaných. Jsem zastáncem hesla: „Kdo nic nezkusí, nic nezkazí“, ale v případě současného vrcholného vedení mne napadají spíše úvahy o tom, že „Mysleli to naoko dobře, ale dopadlo to až na výjimky jako vždycky“. 

Doporučení autora textu je umístit trvalou vitrínu s modelem Mayerovy továrny na nádvoří městského úřadu a doplnit ji popiskem: „Nechť tento model slouží jako vztyčený prst pro další generace, že vědomí o potřebě sloužit městu a jeho obyvatelům se již nikdy nesmí upozadit před osobními ambicemi jednotlivých členů vedení a že je třeba konat s cílem užitku pro občany, kteří v daném místě žijí. “ Prosím následně o doplnění, kolik v daném roce činil rozpočet města, kolik měl stát celý projekt a jaký byl překotný postup přípravy a konec celého projektu. A každému zastupiteli to bude mít za účel připomínat důvody, proč se snažit město zvelebovat, ale v možnostech města. Musím ale za sebe dodat, že špatně to jako model nevypadá. Chybí zde nyní oprýskané omítky, chybějící chodníky, děravá silnice, tranzitní doprava. A ani zde výhled nekazí „mišmašovitě“ zaparkované automobily a rostoucí vegetace na střeše továrny. Realita by byla bohužel přízemnější, a zvlášť bez dostatku financí. 

Velice zajímavé bude zastupitelstvo města dne 14.9.2023, které ukáže, zda vedení má poslední zbytky sebereflexe nebo si to vytrpí až do hořkého konce. Určitě bude zajímavé osobně sledovat živé, bezplatné představení naše dvorského vedení v podobě obhajování neobhajitelného. Ale třeba se jen pletu a mají to jako vždycky moc pěkně vymyšlené. Ostatně jako vždy. �� 

Výzva do éteru: jak myslíte SPOLUOBČANÉ, že to dopadne s dvorským autobusovým nádražím? Už nyní se projektuje v částce cca 200 mil Kč, když všude v kraji v obdobných řešeních stačilo hluboko pod 100 mil. Kč a argumentuje se, že součástí bude dopravní řešení a přilehlý parčík. Připomínám neutěšený stav našeho rozpočtu a chřadnoucí hlavní městský park Schulzovy sady, u kterého je plánována zasloužená revitalizace. Rozpustíme zase všechno v nebeských plánech, zatímco výsledkem bude absence financí na cokoliv? Nemůžeme mít přiměřené moderní autobusové nádraží a k tomu přiměřené úpravy parku Schulzovy sady, než zase předražené fantazie, které skončí u projektů?

A co konečně ctihodní projektanti a profesionálové v městské radě či zastupitelstvu konečně postavit ihned během podzimu 2023 krytou zastávku u pošty – na straně zmrzliny? Napřímo z provozních peněz města (snad tedy peníze aspoň na 1 zastávku jsou), která by mohla být dočasná a nemuseli by se občané ztrapňovat obhajobou přání v participativním rozpočtu, kde by vysvětlovali, jak to je nepříjemné, když na vás prší, fouká, sněží, svítí, když čekáte na autobus atd…? Není vám to radní trapné takto přehlížet obyčejné, nárokové potřeby lidí, zatímco vy si tady utrácíte desetimiliony za přípravu projektů bez užitku? Chápu, že projektanti si projekční rybník nevypustí, ale denně jezdíte kolem a asi se zrovna náhodně koukáte vždy na druhou stranu. Jinak si tu absenci empatie nedokážu představit. 

A když zbyde, tak udělat třeba rekonstrukci Tyršova koupaliště, která už je obyvatelům slibována posledních 30 let, že už příští volební období určitě. Nápadů k zamyšlení je bezpočet, ale chce to vytvořit koncepci než jen vykřikovat koho co napadne a vždy to nafouknout do absurdních rozměrů. Zavládnou poslední zbytky zdravého rozumu u rozumných zastupitelů? Budou kazisvěti dále škodit? A budou se stále někteří přiživovat v krmelci zvaném město Dvůr Králové nad Labem. 

Třeba nám koaliční zastupitelé odpovědí na zastupitelstvu města veřejně všem občanům na vyřčené otázky a úvahy. Anebo udělají, co se ve slušné společnosti patří, dle míry zavinění předvedou osobní a politickou odpovědnost. Rezignaci jim nikdo vyčítat nebude. Ba naopak – prokáží tím službu městu a spoluobčanům. Dosavadní konání totiž nikam nevede! S pozdravem a přáním neukradené budoucnosti.

Ondřej Mikeš
Dvůr Králové nad Labem