Žernovský bajk ROAD – tak se jmenuje třetí ročník silničního cyklistického závodu, který se jel v neděli v rámci tradičního Dobrušského poháru na Hořičkách. Pro amatérské cyklisty byl připraven 15-ti kilometrový okruh přes Světlou p. Hořičkami, Vestec, Chvalkovice, Brzice. Trať přišlo prověřit celkem 130 cyklistů.
FOTOGALERIE - V neděli závodili na Hořičkách amatérští cyklisté z celé republiky
Amatérští cyklisté v regionu nemají moc příležitostí poměřit své síly v regulérním cyklistickém závodě. V České republice se sice pořádají velké masové cyklistické akce, ale není jich mnoho a obyčejné závody chybí. „Musím konstatovat, že jsme pořádali třetí ročník a zatím je účast cyklistů stabilně slušná. Je to možná i proto, že razíme hlavně cestu bezpečnosti, velmi nám pomáhá se zajištěním Policie ČR a jednotlivé obce na trase. Zajistit všechna povolení, stanoviska, zvláštní užívání atd. je poměrně náročné. Vůbec se to nedá srovnávat s bajkovými závody, kdy cyklisty pošlete po šipkách do lesa a oni se vám nějak vrátí. Silniční závody je taková prestižní pořadatelská disciplína. Jsme vždy strašně rádi, když nedojde k žádnému většímu karambolu či úrazu“, řekl ředitel závodu a starosta Žernova Libor Mojžíš.
Hlavní kategorii mužů na 72 km vyhrál Pavle Šumpík z Jaroslav Kulhavý cycling teamu v čase 1:51:29, druhý skončil Michal Procházka z Cyklo Bendl, třetí Tomáš Kalojíros ze Sparty. V ženách zvítězila absolutně Tereza Tvarůžková, druhá byla Karla Nováková, třetí Karolína Bedrníková. Další výsledky najdete zde.
Vítězové obdrželi věcné ceny od partnerů akce firmy Pinguin z Náchoda a Kola Rtyně.
Jak závod viděl jeden ze závodníků Vojtěch Zídka?
…víc než závod… Liborova prázdninová parádička „Žernovský Bajk Road“ načtená optikou utopenou v laktátu, hluboko pod hladinou komfortní zóny.
Všechno bylo nachystáno naprosto luxusně. Počásko: sluníčko a přitom chladno. Trasa: do detailu vymazlená a zabezpečená Žernovskými pořadateli. Asfalt bez záludných pastí, z nebezpečných míst vymetený štěrk. Okruh: 16 kilásků začíná rozjezdovou rovinkou se zazáplatovaným klesáním k Větrníku. První mírné stoupání v průjezdu Lhotou. Dobře ohlídaná technická křižovatka přes levou ruku, pak střemhlav do údolíčka Válovického potoka a protilehlý 15% brutálvýjezd nad Chválkovice. Nekonečné vytrvalostní nabírání výškových metříků k Brzicím, ještě jeden horizont, odbočka pěkně na pravou ruku a přísné stoupání okolo sportovního areálu Hořiček. V totální mlze přehoupneš námko, oči a dech srovnáš ve dvou technických serpoškách, poshazuješ to na 53x11 a tradá +- rovinkou z5 přefiknout startovací lajnu. Tohle si třiapůlx zopákneš a teprve když ti časomíra spravedlivě odečte o kolik si prohrál, tak si uvědomíš jak strašně těžké je vyhrát (( .
Jenže pááááč to datumově, na den přesně vycházelo na „výročí“ kdy jsem byl před dvěma roky po dvou měsících propuštěný z nemocnice po celkem těžký operaci páteře, tak i těch 115min na skoro 60 kiláků beru! Pro mě to byl totiž …víc než závod…
Sportu zdar.
foto: Štěpán Štolfa