Africké safari Josefa Vágnera se stalo kulturní památkou, v královédvorské zoo oslavují zápis již třetí památky do seznamu Ministerstva kultury

Vedení královédvorské zoo kontaktovalo před 2 lety památkový ústav s myšlenkou zápisu Afrického safari Josefa Vágnera na seznam kulturních památek. Ačkoliv byli tímto požadavkem na památkovém ústavu mírně zaskočeni, přistoupili k analýze safari - jeho hodnot jako kulturní památky. A došli ke stejnému závěru jako vedení zoo: safari si zaslouží formu památkové ochrany v podobě nemovité kulturní památky. Splňuje zde znaky "projevu tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti".

Památkový ústav není na tento typ památky nijak specializován a bylo pro jejich zástupce dobrou právou, že ministerstvo kultury se rozhodlo na základě skvěle připravených podkladů zoo Africké safari jako kulturní památku schválit. Potvrdilo se tak zároveň, že královédvorské africké safari jako takové je unikátní nejen v rámci kraje, ale také ČR.

Jak na pondělní tiskové konferenci v galerii Z. Buriana připomněl ministr kultury David Herman, Josef Vágner měl vizi safari velmi promyšlenou - umístit zde velké chovy zvířat, tedy nejen safari, bylo tehdy ve východním bloku výjimečné. To potvrzuje i dnešní podoba safari, která je značně podobná původnímu záměru Josefa Vágnera. Liší se například v umístění lvího safari, jehož současná poloha se však ukázala jako ideální. Také původně plánovaný výběh slonů nyní připadne jiným zvířatům. Údolíčko - africké safari i s hranicemi v podobě betonových zdí na modelu

Ačkoliv statut kulturní památky otvírá zoo dveře k dotacím Ministerstva kultury, ředitel zoo Přemysl Rabas na tiskové konferenci prohlásil, že to rozhodně nebylo účelem. Využití těchto dotací je velmi omezené - neposkytují se na běžnou údržbu kulturní památky (prořezy stromů, natírání plotu), ale pokrývají se jimi náklady na využití původních technologií a materiálů při opravě kulturní památky, které jsou oproti současným možnostem výrazně dražší. 

Kulturní památkou se staly pozemky za hranicemi původní zoo, tedy Údolíčko, o které rozšířil tehdejší zoo Josef Vágner, dnes navíc s 5 km cest a 4 velkými mosty. V Údolíčku, bývalém výletním místě Královédvoráků, bývaly i skokanské můstky architeka K. Jarolímka. Skokané si lyže ukládali do šaten Tyršova koupaliště. Každý rok na jaře je navíc Údolíčko již 32 let otevřeno pro účastníky Běhu Safari. Letos bylo přístupné v tento den i široké pěší veřejnosti. Fotoreportáž z této výjimečné možnosti projít si údolíčko před vpuštěním zvěře zhlédněte zde. Jak uvedl Přemysl Rabas, rádi by také v Údolíčku otevřeli v zimě běžkařskou stopu. Bohužel současné klimatické podmínky na Královédvorsku tomuto nápadu zatím nepřejí. 

Co však trápí více současného ředitele Přemysla Rabase, je umístění zimovišť a výběhů pro slony mimo areál safari. Mezi další plány místní zoo tak patří rozšíření safari o 4 ha půdy, kde by tyto své plány mohlo vedení realizovat. 

Josef Vágner a africké safari

Josef Vágner, ředitel královédvorské zoo v letech 1965–1983, začal v druhé polovině 20. století převážet africká zvířata do středu Evropy, do tehdejší zahrady bývalého továrníka Neumanna ve Dvoře Králové nad Labem, ačkoliv zde zdaleka nebyly podmínky jako v Africe. Josef Vágner si přesto v královédvorském „Údolíčku” vytvořil středoevropské safari a zvířata si sám v Africe odchytával (2000 kusů na 9 výpravách). Dosáhl svého snu: dnes se můžete autem projet po Africkém safari Josefa Vágnera v ZOO Dvůr Králové stejně jako v Africe. Budete obklopeni buvoly, pakoni, stády antilop, vodušek či zeber. I lvi vám budou v jedinečném lvím safari přecházet přes cestu nebo ležet u auta.

Kulturní památky v ZOO Dvůr Králové

Neumannova vila byl původně letohrádek továrníka Neumanna, postavený v letech 1905-1906 údajně jako kopie zámku nedaleko Vídně. Po znárodnění se ve vile usadilo Vlastivědné muzeum, které pro zvýšení atraktivnosti založilo u vily zookoutek. Do přízemí vily byly také přemístěny zárodky textilního muzea. Návštěvnost zookoutku narůstala a nakonec se po rekonstrukci Neumannovy vily v 70. letech už textilní ani Vlastivědné muzeum do vily nevrátilo. Josef Vágner, ředitel královédvorské zoo v letech 1965–1983, se rozhodl, že v prostorách vily vybuduje galerii obrazů znázorňujících vývoj života na Zemi. A pro tento záměr získal malíře Zdeňka Buriana, který stačil nakonec nakreslit 20 z plánovaných 34 velkých pláten dávno vyhynulých zvířat. Naštěstí se po malířově smrti podařilo zakoupit celou řadu jeho starších děl, takže expozice slavnostně otevřená 17. června 1983 obsahovala 59 olejomaleb. ZOO Dvůr Králové dnes vlastní sbírku 147 Burianových obrazů, která byla v roce 1998 prohlášena za kulturní památku. O rok dříve se dostalo stejné míry ochrany Neumannově vile. 

Kateřina Sekyrková

FOTOGALERIE - Údolíčko potoku Netřeba pěšky - Safari bez africké zvěře

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií